Obsah stránky
Osobnosti
Krása Theodor (narozen 14.1.1875, zemřel 10.3.1961)
vystudovaný právník, aktivně znal deset jazyků, nejznámější jako entomolog-amatér, autor více jak třiceti publikací z tohoto oboru. Pracoval v pražském Šekovém úřadu. Světoznámý znalec brouků, mravenců a motýlů, člen České entomologické společnosti. Úzce spolupracoval s významnými entomology z Evropy, Ameriky i Japonska. Byl spoluzakladatelem svazu akvaristiky v ČSR. Znalec a ctitel díla K.H.Máchy, lorda Byrona, Heinricha Heineho, které četl v originále. Dokonale entomologicky prozkoumal oblast středního Povltaví, Vrané a jeho okolí, zbraslavskou Závist a Zvolskou Homoli, sběratelské exkurse prováděl i na Slovensku. S rodinou bydlel v domě, kde svého času sídlila i C.a K. pošta, dodnes se domu říká „na staré poště“.
Jaromír Vejvoda (28.3.1902 - 13.11.1988)
Muzikant a skladatel, oženil se s místní rodačkou Boženou Zamrazilovou, dcerou hostinského. Vejvodovi bydleli delší čas ve Vraném v č.p.140 (restaurace U Zamrazilů) a později v jejich domě V Zídkách. Ve Vraném pobývali od roku 1936 do roku 1960 a za tu dobu složil skladatel Vejvoda 40 písní. Pak se přestěhovali do Modřan a svůj život dožili ve Zbraslavi. Rod Vejvodů byl známý v celém okolí hlavně jejich kapelami. Jaromír Vejvoda je uznávaným skladatelem a jeho polka z roku 1930 „Škoda lásky“ stala se světoznámou i pod jinými názvy (původně Polka C-dur, pak Modřanská, za druhé války téměř jako hymna americké armády Roll out the barrels nebo také Beerbarrel-polka, v Německu Rosamunde). Sláva polky byla zachycena v několika filmech, též ve filmu Srdce v zajetí (režie Basit Dearden). V lednu roku 2000 byla tato polka vyhlášena skladbou století. Pamětní desku skladateli odhalili občané Vraného v roce 2002 před budovou obecního úřadu. V hudebním světě je dobře známý Jaromírův syn Josef Vejvoda a v poslední době i Josefova dcera.
František Přenosil (*1905, zemřel v květnu 2001)
se do obce přistěhoval v roce 1939 do jejich nově postaveného domu poblíž sokolovny.. V obci dlouhodobě působil jako dirigent orchestru Povltavského sdružení hudebníků. Zejména klasická hudba byla jeho orchestry šířena a podporovala národnostní cítění za okupace. Po válce pokračoval v činnosti a jeho zásluhou byla ve Vraném založena hudební škola, jejíž pobočky byly v Davli, na Zbraslavi a v Jílovém.
Karel Müller (12.12.1899 - 17.5.1977)
akademický malíř, ilustrátor, grafik, středoškolský profesor. Vlastnil rodinný domek pod hudební školou. Měl zde vlastní ateliér, který používal převážně po celé léto. Byl žákem Maxe Švabinského. Pro jeho velmi dobrý vztah k obci byl jmenován čestným občanem Vraného. Nejznámějšími díly jsou grafické listy s motivy staré Prahy, ale i s motivy Vraného a okolí. Na časté návštěvy do Vraného za ním jezdil výtvarník Cyril Bouda, (14.11.1901-29.8.1984) malíř, grafik, iluKarel Müller (12.12.1899–17.5.1977)
Ota Pavel (2.7.1930 - 31.7.1973)
vlastním jménem Otto Popper, spisovatel oslavující řeky Berounku a Vltavu, sportovní reportér a novinář. Po 2. světové válce si jejich rodina postavila ve Skochovicích u mostu chatu „HERMA“ (křestní jméno Pavlovy maminky), kde m.j. napsal povídku „Jak jsem potkal ryby“. Odtud také vzpomíná, jak jeho otec Leo Popper ve Skochovicích na rybách potkával fotbalistu Josefa Bicana (29.9.1913-12.12.2001) a herce Jindřicha Plachtu (1.7.1899 – 6.11.1951). V roce 1964 Ota Pavel onemocněl, ale s přestávkami pilně pracoval a psal knihy. Muzeum Oty Pavla je v Buštěhradu, u přívozu v Luhu u Branova na Berounce je pamětní síň O.P.
Jaroslav Kopáček (1906 - 1971)
lidový hudebník, skladatel a kapelník, od roku 1926 se přistěhoval do Vraného, pracoval jako dělník v místní papírně, bydlel v Rajčuru. Založil vlastní kapelu, se kterou hrál na zábavách v celém okolí, učil hře na housle a na trubku. Napsal na 60 skladeb, většinou polek a valčíků. V obci bydlel až do roku 1945.
Vladislav Vančura (23.6.1891 - 1.6.1942)
lékař, spisovatel, povídkář, vypravěč, romanopisec, dramatik, filmový režisér. Působil se svou manželkou jako závodní lékař v místní papírně. Milovník českého jazyka uplatňoval tuto svoji lásku v jeho literárních dílech. Odsuzoval rasismus, kolonialismus, válku. Za okupace byl členem ilegálního výboru KSČ, byl zatčen Gestapem a za heydrichiády popraven na kobyliské střelnici.
Jan Mareš (1914 - 1986)
spisovatel. Mimo jiné autor scénáře filmu Karla Kachyni „Práče“, nebo „Tři orlí pera“, „Stříbrná chvíle“. Vlastnil malý domek ve Skochovicích, kde bydlel.
Jan Hus Tichý (*1921, zemřel v prosinci roku 2000 po tragické autonehodě)
dirigent orchestru Národního divadla. Řídil 71 inscenací ve více jak 2000 představeních. Uměleckou činnost ukončil v roce 1986. Jeho manželkou je operní pěvkyně sopranistka Milada Šubrtová (*24.5.1924). Mají chatu ve vedlejší obci Březová.
Arnošt Paderlík (*1.12.1919 - 1.6.1999)
malíř, sochař a grafik, profesor na pražské Akademii výtvarných umění. Po dlouhá léta jezdil na letní sezónu do obce, přátelil se ponejvíce se členy místního mysliveckého sdružení. Bydlel v Březové.
PHDr. Břetislav Hodek (*24.5.1924, zemřel 18.3.2007)
lexikograf, literární vědec, pracovník AV, spisovatel a překladatel, známý svými překlady anglického dramatu, děl Williama Shakespeara v 60. a 70. létech 20. století. Jezdil do svého domku v ulici Pod Lesem. Sestavil spolu s Karlem Haisem i velký anglicko-český slovník, připravili spolu také Praktický slovník anglicko – český a česko – anglický v digitální podobě a také jako překladač. Z angličtiny přeložil na šedesát děl známých autorů. Jako autor napsal přes patnáct děl, psal rozhlasové a jevištní hry.
František Škroup (3.6.1801 - 7.2.1862)
skladatel, dirigent orchestru Stavovského divadla a později opery v Rotterdamu, autor první české opery „Dráteník“. Jezdíval se svým bratrem Janem Nepomukem Škroupem za starším bratrem Václavem do zámečku v Trnové. Lesem prý scházel František na hřeben skály nad Vltavou do míst dodnes zvaných „Kazatelna“. Pohled do údolí Vltavy, na okolní hvozdy, louky a pole jej inspiroval při skládání hudby k Fidlovačce (text J. K. Tyla). Závěrečná píseň slepého houslisty se stala později českou hymnou. Do zámečku v Trnové jezdila i Ema Destinnová, (26.2.1878-28.1.1930), zpěvačka a herečka, jejíž oblíbenou činností bylo chytání ryb ve Vltavě u Skochovic.
Haase Gottlieb, původem z Německa, usadil se v Praze roku 1795, od roku 1798 vlastnil tiskárnu. Spolu s jeho syny Andreasem, Ludwigem, Gottliebem a Rudolfem v roce 1835 koupili velkou tiskárnu v Anenském dvoře v Praze. Dne 5.3.1837 získali kupní smlouvou pilu, mlýn a usedlost s hospodou č.p. 1 ve Vraném za 15 200 zlatých se závazkem platit roční nájem 60 zlatých, odebírat pivo ze zbraslavského pivovaru a zřídit na svůj náklad nákladní přívoz za to, že přebudují nemovitost na závod na výrobu papíru. Závod byl budován již od tohoto roku a v roce 1840 byl již papír strojově vyráběn. Papírna tak dala práci mnoha místním obyvatelům i lidem z okolních vesnic. Rodina Haaseových byla i investorem při zřízení nového místního pohřebiště (nového hřbitova) s kaplí a s pomocnou budovou na rozmezí spojených obcí Skochovice a Vrané. Majitelé papírny zajistili i bydlení pro mnoho rodin v obci výstavbou obytných domů a vestavbou bytů do průmyslových a kancelářských objektů (Rajčur, Vlkovna, Rudá vila, Plajch, Bank, domek u vrátnice, domek v zahradě u přívozu, dřevěný domek „Na víru“, byty v hadrovně, byty v hospodářství, byty v hlavní budově, Vila pod lesem).
Houra Miroslav (*1933, +19.1.2006)
akademický malíř, grafik, ilustrátor, m.j. autor obrázku „Kytice“ s motivy obce Vrané z 16.6.1973, (vydáno ke 20. výročí plně organizovaného školství 1. až 8. ročník ve Vraném, pořízeno podle předlohy – fotografie autora Ladislava Ryšánka). M.H. má již za sebou úspěšných 106 výstav, poslední ve výstavní síni FUTURUM na tř. Politických Vězňů v Praze v únoru roku 2000. M.Houra byl bratrem vranské učitelky na penzi Jiřiny Benedetti, rozené Hourové, zasloužilé a vážené učitelky na místní škole.
Trachta Karel (27.7.1896 - 21.8.1975)
dlouholetý člen českého četnictva v Praze. Byl jedním z patnácti policistů – dobrovolníků, kteří autokarem z Bartolomějské ulice přes kordony německých SS-manů přijeli na pomoc bojujícím obráncům československého rozhlasu na Vinohradech dne 5. května 1945 v 11,30 hodin. Vyzbrojeni jen pistolemi s náboji tajně získanými odzbrojili Němce u vchodu do budovy, získali od nich další zbraně a pomohli obsadit celou budovu. Při bojích padl kolega p. Trachty štábní strážmistr Antonín Svoboda a pět dalších kolegů bylo zraněno. Pro pomoc politickým vězňům za války a za pomoc při obraně budovy rozhlasu je považován za člena domácího protifašistického odboje. Bydlel v jejich rodinném domě v ulici V Zídkách.
Sestavil podle vlastních záznamů p. Ladislav Ryšánek.
